Borovice limba pochází z Karpat a Alp, tudíž se vyskytuje především na horách.

V našich podmínkách pomalu dorůstá přibližně 6 - 12 m výšky a 3 - 5 šířky,  hodně staré exempláře dorůstají  až 20 ( 35 )m.

Koruna je hustá s kuželovitě vejčitým tvarem.

Kůra je šedohnědá a šupinatá.

Jehlice jsou 9 - 12 cm dlouhé, ve svazku po 5ti. Na vnějším povrchu jsou leskle zelené, na vnitřním bělavý proužek.

Pupeny jsou pryskyřičnaté, proto větve často ,,lepí´´ .

Plod je šištice, která je až 7,5 cm dlouhá a přibližně 5 cm široká; modropurpurová, při dozrávání červenohnědá. Obsahují olejnatá semena tzv. limbové oříšky, která jsou velká, aromatická  a jedlá a mají červenohnědou až černou barvu.

Půda by měla být hlinitá, kyselejší, dostatečně vlhká, ale ne přemokřená ! V nižších polohách ocení severo západní strany zahrady.

 

Pinus cembra

 

Hypericum

Třezalky se pěstují nejen pro květy, ale i plody, které se využívají ve vazbách.

Máme několik druhů, ale my se budeme zabývat pouze některými.

Hypericum calycinum - třezalka kalíškatá pochází z jihovýchodní Evropy. Vytváří hustý půdní pokryv 20 - 30 cm vysoký a poměrně silně odnožující. Listy bývají částečně stálezelené. Květy jsou žluté, velké 5 - 7 cm. Vykvétají v červenci až srpnu. Roste na slunci i polostínu. Půda by měla být propustná, humózní. Při horší zimě může namrznout, ale po sestřihnutí dobře regeneruje.

Hypericum kalmianum - třezalka tříkětá kultivar GEMO. Jedná se o nízký keřík, který nabízí velmi dlouhou dobu kvetení. Má úzký list. Květy jsou středně velké, žluté. Stejně jako třezalka kalíškatá vykvetá v červnci a kvete až do poloviny září. Vysazujeme ji na slunce s dobře propustnou půdou.

Hypericum x moserianum - třezalka Moserova je keřík dorůstající 50 cm s poloopadavými listy. Kultivar TRICOLOR je pestrolistý s překloněnými větvičkami. Listy mají bíložlutý až růžovobílý lem. Vyžaduje chráněné stanoviště.

Hypericum Hidcote - třezalka rozkladitá dosahuje výšky až 1 m. Je vzpřímeně rostoucí a kvete až do konce září. Květy jsou 5 - 7 cm široké, žluté. Na jaře vyžaduje řez. Má stejné nároky jako ostatní třezalky.

Hypericum1

Digitalis2Digitalis purp. Virtuoso Red

 

Náprstník u nás roste jako šlechtěná bylina, ale i planě a je poměrně známý.

Jedná se o dvouletou bylinu, u které dochází k neustálému šlechtění či nějakému vylepšování.

Květy jsou velké, růžovo fialově zbarvené s rudými bíle ohraničenými skvrnami v hrdle (kultivar Viruoso Red). Objevují se v červnu a kvetou do srpna.

Listy tvoří přízemní růžici. Jsou kopinaté, ze spodní strany plstnaté.

V květu dosahuje 1,2 m.

Náprstníku nejvíce svědčí hlinité nebo písčité půdy, ani ne mokré ani ne suché. V přírodě se vyskytuje na mýtinách a okrajích lesů. Proto doporučujeme vysadit do mírného polostínu.

Tato bylina je léčivá, ale zároveň jedovatá

Digitalis3

 

Picea abies Nidiformis

 

Picea abes ´Nidiformis´ je keř vhodný do skalek, menších i větších záhonů či předzahrádek.

Tento smrk vytváří zploštěle zakrlý růst s krátkými jehlicemi v dolních partiích rozčísnuté. Přírůstky jsou velmi malé. Dospělé rostliny mají asi 70 cm na výšku a 100 cm na šířku.

Smrky obecě nejsou náročné na půdní typ, ale nesne příliš přemokřenou půdu ani přísušky. Vyhovuje mu slunce nebo polostín.

Ophiopogon5

Sedoulek neboli ,, černá tráva´´ je velice atraktivní, stálezelená trvalka.

Má úzké, fialovo černé listy, které dosahují  přibližně 20 - 30 cm. Tvoří husté trsy. Rostlina se rozrůstá kořenovými výběžky.

Květy jsou bílo fialkové zvonkovitého tvaru a objevují se v červnu a červenci.

Po odkvětu rostlinu zdobí černé lesklé bobule, které vydrží až do zimy.

Sedoulek vynikne ve světlých kamínkách, kde bude tvořit kontrast.

Potřebuje vlhčí, ale propustnou půdu a umístění na slunci nebo polostínu.

Ophiopogon1

rady pro zahrádkáře