Čimišník je naprosto nenáročná a téměř bezúdržbová dřevina.
Původní druh Caragana arborescens pochází ze sibiřských pustin, díky tomu mu nevadí silný mráz.
Mezi nejznámější kultivary patří ´Walker´, který se roubuje na nižší kmínky, aby vznikl menší a převislý stromek. Půvabné jsou nejen žluté květy kvetoucí v květnu, ale i jemné, světle zelené listy.
Další kultivarem je ´Pendula´, která má stejný květ, ale listy jsou větší.
Caragana frutex ´Globosa´ - čimišník křovitý kultivar ´Globosa´ má kulovitý a stěsnaný vzrůst. Listy jsou složené se 4 lístky.
Střih je možný zjara, protože dřevina kvete na nových výhonech. U starších rostlin je možnost razantnějšího řezu.
Čimišník roste v téměř každé půdě, na slunci či v polostínu.
-
11. 5. 2015 18:25
-
Napsal Iveta Hrušková
-
Kategorie: Listnaté stromy a keře
George Henry Kern
Šácholany jsou velké keře nebo menší stromy s velkými listy.
Tento rod obsahuje přes 100 druhů stromů a keřů.
Největší předností magnolií jsou květy, které kvetou většinou před rašením listů, proto jsou květy velmi nápadné.
Jsou velmi často a zaslouženě vysazovány jako solitera.
Vyžadují slunné, ale chráněné stanoviště. Půda by měla být propustná, živná, spíše lehčí a mírně kyselá. Pokud bude ve vápenité půdě, může trpět chlorózou.
U nás se nejčastěji pěstuje Magnolia soulangiana. Jedná se o křížence dorůstajícího až 5 m. Má keřovitý, řídce větvený, rozložitý habitus. Květy jsou ve tvaru tuliánu, Uvnitř jsou vždy bílé, z vnější strany u základu jsou purpurově růžové s přechodem bílé při horní části květů. Poupata se objevují již před olistěním a tvoří se na rostlině ke konci předešlého léta. Listy jsou velké a oválné ( obvejčité ). Máme zde i mnoho kultivarů např. Lennei, Alexandrina, Rubra
Sunrise
Další nejčastějším šácholanem je hvězdokvětý - Magnolia stellata. Oproti předešlé magnolii je vzrůstově menší a pomaleji rostoucí. dorůstá výšky okolo 2 m. Pro svůj vzrůst se hodní i do menších zahrad. Kvete v dubnu, proto se může stát, že bude poškozen pozdními mrazíky. Pupeny jsou hedvábně chlupaté. Květy jsou bílé s hvězdnicovitým tvarem. I zde je několik kultivarů.
Magnolia stellata
Mezi méně známé druhy patří Magnolia denudata - šácholan obnažený ( olysaný ). Jedná se o keř dorůstající 5 metrů. Je vyhledávaný pro své bílé květy, které mají v průměru 15 cm. Samozřejmě jsou i barevné kultivary.
Dále Magnolia liliflora, Magnolia sieboldi, Magnolia obovata, grandiflora.
Royal Star
Magnolia obovata Purpurea
-
17. 4. 2015 18:21
-
Napsal Iveta Hrušková
-
Kategorie: Listnaté stromy a keře
Edgeworthia je velmi zajímavá ale málo známa rostlina, která již v únoru provoní zahradu.
Edgeworthia chrysantha je středně velký opadavý keř, který dorůstá 1,5 m na výšku a podobnou šířku.
Její silně vonné květy mají zlatožlutou barvu, z vnější strany bělavě chlupaté.
Listy jsou úzce podlouhlé a jejich rub našedlý.
Preferuje plné slunce nebo lehký polostín a chráněnou polohu.
Vyžaduje vlhké, ale dobře odvodněné na humus bohaté půdy. Půdu můžeme vylepšit hrabankou nebo zahradním kompostem.
Většinou nebývá napadena škůdci nebo chorobami.
Jako dobří jarní společníci se osvědčily sněženky, crocusy, čemeřice nebo plicníky.
Víte, že její kůra je v cizině používána pro výrobu vysoce kvalitního papíru?
zde jsou vidět bělavě chlupaté květy před rozkvětem
-
25. 2. 2015 17:30
-
Napsal Iveta Hrušková
-
Kategorie: Listnaté stromy a keře
Tyto keře nás okouzlí zejména na konci zimy, kdy svými květy prozáří spící zahradu.
Vilín patří do čeledi Hamamelidaceae tedy vilínovité.
Mezi nejznámější patří vilín japonský ( Hamamelis japonica ), vilín měkký ( Hamamelis mollis ) a vilín prostřední ( Hamamelis x intermedia ).
Jedná se atraktivní opadavý keř středního až vysokého vzrůstu, listem podobný lísce. Neobvyklé květy se objevují v průběhu ledna až března,nádherně voní a mají třásňovitý vzhled.
Existuje široká škála kultivarů od žlutě kvetoucí Hamamelis x intermedia ´Westerstede´, přes oranžově kvetoucí Hamamelis x intermedia ´Feuer Blaze´ po červeně kvetoucí Hamamelis x intermedia ´Spanis Spider´.
Vilíny vyžadují dobře propustné půdy s neutrální pH. Nejlépe porostou na slunci či mírném polostínu, ale ne v otevřených krajinách.
-
19. 2. 2015 15:49
-
Napsal Iveta Hrušková
-
Kategorie: Listnaté stromy a keře
Třezalky se pěstují nejen pro květy, ale i plody, které se využívají ve vazbách.
Máme několik druhů, ale my se budeme zabývat pouze některými.
Hypericum calycinum - třezalka kalíškatá pochází z jihovýchodní Evropy. Vytváří hustý půdní pokryv 20 - 30 cm vysoký a poměrně silně odnožující. Listy bývají částečně stálezelené. Květy jsou žluté, velké 5 - 7 cm. Vykvétají v červenci až srpnu. Roste na slunci i polostínu. Půda by měla být propustná, humózní. Při horší zimě může namrznout, ale po sestřihnutí dobře regeneruje.
Hypericum kalmianum - třezalka tříkětá kultivar GEMO. Jedná se o nízký keřík, který nabízí velmi dlouhou dobu kvetení. Má úzký list. Květy jsou středně velké, žluté. Stejně jako třezalka kalíškatá vykvetá v červnci a kvete až do poloviny září. Vysazujeme ji na slunce s dobře propustnou půdou.
Hypericum x moserianum - třezalka Moserova je keřík dorůstající 50 cm s poloopadavými listy. Kultivar TRICOLOR je pestrolistý s překloněnými větvičkami. Listy mají bíložlutý až růžovobílý lem. Vyžaduje chráněné stanoviště.
Hypericum Hidcote - třezalka rozkladitá dosahuje výšky až 1 m. Je vzpřímeně rostoucí a kvete až do konce září. Květy jsou 5 - 7 cm široké, žluté. Na jaře vyžaduje řez. Má stejné nároky jako ostatní třezalky.
-
28. 7. 2014 18:36
-
Napsal Iveta Hrušková
-
Kategorie: Listnaté stromy a keře
