Aquilegia1a zmena velikosti

Orlíček patřil a patří mezi oblíbené trvalky.

Květy těchto trvalek nejsou nijak velké, ale díky atraktivní stavbě květu zaujmou každého.

Květy mají nálevkovitou korunu s dlouhými ostruhami. Mají nezaměnitelnou stavbu.

Vykvétají od května.

Rostlina je vysoká dle druhu či kultivaru od 20 do 75 cm.

Přízemní listy jsou řapíkaté, dvakrát 3četné, lodyžní listy přisedlé, členěné až celistvé.

Plodem je měchýřek. Orlíček se velice rád a snadno semení.

Po odkvětu můžete odkvetlé květy a zesláblé listy odstříhat. Vysoké druhy můžeme použít k řezu.

Orlíčků máme hned několik druhů. Mezi nejznámější patří  náš domácí druh je

Aquilegia vulg. Clement. Salom Rose3 zmena velikosti

Aquilegia vulgaris – orlíček obecný.  Květy jsou modré nebo fialové. Ve výsadbách se objevují i plnokvěté a barevné kultivary.

Aquilegia aplina – orlíček alpský má nápadně velké květy 6 – 8 cm v průměru.

Aquilegia atrata – orlíček černofialový  je v květu vysoký až 80 cm.

Aquilegia caerulea – orlíček velkokvětý má mnoho hybridních kultivarů

Aquilegia caer. Origami Yellow7 zmena velikosti

Aquilegia chrysantha – orlíček. Jako překlad je používán výraz Zlatá kolumbie.

Aquilegia flabellata – orlíček vějířovitý je druh pocházející z Japonska a východní Asie. Nese velké květy, které mají odlišnou barvu střední částí a okvětních plátků.

Aquilegia x hybrid jsou hybridní ( kříženci ) orlíčky. Často je zde zahrnován Aqueilegia caerulea.

Nejvhodnější stanoviště bývá v lehkém polostínu nebo tam, kde je rozptýlené světlo. Snese i slunce.

Pokud je půda živná, humózní  a dobře odvodněná odvděčí se vám orlíček bohatým kvetením, které můžete podpořit lehkým přihnojením.

Zálivka by měla být lehká až střední.

Aquilegia Spring Magic-Blue White zmena velikosti

BrunneraJackFrost

Brunnera macrphylla ´Jack Frost´

Pomněnkovec velkolistý  je krásná trvalka se srdčitým listem a lehkým ochlupením. Kultivar Jack Frost má listy stříbrné s velmi výrazným tmavě zeleným okrajem a žilkováním.

Kvete od dubna do května blankytně modrými, drobnými kvítky.

Trvalka je vysoká okolo 30 cm.

Pomněnkovec  se hodí do polostínu či stínu. Na slunci potřebuje vydatnější zálivku. Půda by měla být dostatečně propustná.

Tuto trvalku lze použít do trvalkových i smíšených záhonů , do nádob,jako podrost nebo do lesních zahrad.   

BrunneraJackFrost2

Helleborus

V zimním období, kdy zem pokrývá sníh, otevírá své květy čemeřice.

Je několik druhů. Mezi nejznámější patří čemeřice černá - Helleborus niger. Dále čemeřice východní - Helleborus orientalis , čemeřice korsická - Helleborus argutifolius a další.

Ať zvolíme jakýkoliv druh čemeřice, u každé z nich najdeme mnoho kultivarů.

Čemeřice černá je často nazývána jako vánoční růže nebo Kristova růže.

Květy se mnohdy ( v závislosti na počasí ) otevírají už ve vánoční čas. 

Dorůstá okolo 20 - 30 cm výšky.

V přírodě ji najdeme v horských lesích až do klečového pásma.

Čemeřice východní kvete o něco později.

Čemeřice korsická je jedna s největších a nejmohutnějších čemeřic. V době květu dosahuje až 1 m výšky. Kvete od března zelenožlutými květy. V našem klimatu patří mezi choulostivější trvalky.

Všeobecně se jedná o stálezelenou trvalku, s tmavě zeleným listem.

Pozor!!! Celá rostlina je jedovatá.

Vyžaduje dobře propustnou, humózní, hlubokou půdu a polostinné až stinné stanoviště.

V zahradě se uplatní vysazená pod stromy či v polostinných trvalkových skupinách.

Valeriana-supina

Valeriana supina též známá jako kozlík rozkladitý je půdopokryvná trvalka.

Původ této skvostné trvalky je ve Východních Alpách.

Listy tvoří jakousi přízemní růžici a jsou celokrajné.

Květy jsou drobné, v průměru 2 - 5 mm.  Mají světle růžový nádech a objevují se od června do srpna.

Nejčastěji roste na kamenitých sutích a vápenitém podkladu. Má ráda slunce, ale ne úpal.  

Valeriana-supina1

Bergenie

Bergenie známá také jako badan je vcelku nenáročnou trvalkou.

Její domovem je východní Asie, tudíž je i plně mrazuvzdorná a není potřeba ji zimovat.

Má kožovité srdčité, popř. okrouhlé lesklé listy, které jsou stálezelené. Na podzim s listy zbarvují do červeno hnědé barvy.

Květy vytváří  vijany a vykvétají v březnu a v dubnu. Podle kultivaru mohou být bílé, růžové a fialové.

Daří se jí na sušší zahradní půdě, na slunci i ve stínu.

Rozrůstá se oddenky, jejichž řízkováním ji můžeme množit, stejně jako dělením trsů.

V její domovině je používán kořen Bergenie jako potravina nebo léčivka. V naši podmínkách se používá spíše pro okrasnou zahradu než bylinkové záhony.  

Bergenie2

rady pro zahrádkáře