lalokonosec2dospělec lalokonosce

V poslední době zaznamenáváme vysoký výskyt tohoto brouka z čeledi nosatcovitý, který způsobuje nemalé škody na rostlinách. Dříve se lalokonosec omezoval převážně na rododendroney, fuchsie, maliny či jahody. Dnes už ho můžeme najít u jakékoliv rostliny.

První signalizací, že máte tohoto škůdce na své zahrádce, je typický ohniskový žír na listech, který je spíše pouze estetickou vadou. 

Největší hrozbou pro rostliny jsou larvy, které jsou v půdě ( kontejneru ) a živí se kořeny rostliny. Tím ničí celý kořenový systém rostliny a tudíž dochází k úhynu rostliny.

Dospělec je velký okolo 1 cm a poznáte ho podle dlouhého ´nosu´. Mají tmavě hnědé až černé tělo. Vyskytují se převážně v noci, přes den se schovávají ve skulinách či rantly květináčů.

Larva je velká 1 až 5 mm, bílá nebo světle narůžovělá s červenohnědou hlavičkou, beznohá. Většinou je stočena do písmene C.

Brouci se líhnou na přelomu května a června. Už o 4 týdny později mohou klást nová vajíčka.

Larvy přezimují v substrátu či půdě u kořenů rostlin, kdy jakmile se na jaře oteplí, pokračují v žíru kořenů.

Biologickou ochranou proti tomuto závažnému nepříteli jsou parazitické hlístice rodu Heterorhabditis. Aplikují se zálivkou nebo postřikem. Čichem vyhledávají hostitele. Jeho trávicím či dýchacím ústrojím se do něj dostávají. Larvy, které jsou napadeny hynou do 48 hodin.

lalokonosec1

   - čerstvě vylíhnutý dospělec              - larva v pokročilém stadiu           - larva

Sviluskasviluška na smrku

 

Svilušky jsou velmi drobní roztoči, světle žlutí, ale mohou být i červení. Vzhledem k jejich velikosti nejsou okem téměř viditelné.

Její přítomnost nám signalizuje žlutohnědé, stříbřité drobné skvrny na vrchní straně napadených listů - ty vznikají vlivem sání. Na spodní straně listů se objevuje také jemná pavučinka. Napadené listy postupně žloutnou a zasychají.

Množení svilušek podporuje vysoká teplota a nízká vzdušná vlhkost.

K jejich likvidaci používáme chemické postřiky Karate, Vertimec.

Při malém napadení můžeme nasadit přirozené predátory, kteří svilušku zneškodní, ale na rostlinách nezanechají žádné stopy.

Sviluska1

 

 

 

Msice1

Jsou nejčastěji se vyskytujícím rostlinným škůdcem.

Napadají téměř všechny druhy rostlin.

Rychle se množí a přenášejí různé choroby.

Obvykle tvoří velké shluky jedinců na listech a lodyhách rostliny.

Vyskytují okřídlené i neokřídlené formy, což závisí na druhu nebo stadiu vývoje.

Živí se rostlinnými šťávami.

Silné napadení poškozuje růst a vyvolává vznik deformací.

V mírném pásmu celého světa se vyskytuje asi 2 000 druhů mšic.

Jako chemickou ochranu lze použít přípravky  Mospilan 20 SP, Pirimor 50 WG, Decis,                                                                                                                                                                                                                          Calypso 480SC, Fast K

Msice krvavastromovnice buková

Msice makova mšice maková

Msice dusledek sanidůsledek sání mšic

rady pro zahrádkáře