PilatkaJablenLapa

 Lapač na pilatku jablečnou

Pilatka jablečná je poměrně rozšířený a nejvýznamnější škůdce.

Dospělé housenice, které přes zimu přezimují v půdě, se na jaře kuklí. Dospělci se líhnou před kvetením jabloní. Samičky poté kladou vajíčka. Larvy se líhnout přibližně za týden. A chvilku na to napadají další plody. Koncem června až začátkem července jsou housenice dospělé a připravují se na přezimování.

Larvy jsou žlutavé barvy a způsobují tzv. červivost mladých plodů jabloní.

Škodí povrchovým žírem, čímž vzniká tzv. spirálovitá jizva zacelená korkovým pletivem, nebo se prokousávají až k jádřinci mladého plodu. Uvnitř plodu vzniká dutina, která je vyplněná černým trusem. Napadený plod později opadává.

K odchytu či signalizaci je vhodné použití lepových desek, na které se nachytají dospělí jedinci. Využití těchto desek je nejčastěji tam, kde nelze použít chemické způsoby ochrany.

Z chemických přípravků můžeme použít Calypso 480 SC nebo Reldan 22. Chemická ochrana se provádí podle signalizace, obvykle na konci kvetení jabloní, tj. v době opadu korunních plátků.

 Pilatkavestkov

Larva pilatky švestkové

Pilatka švestková stejně jako pilatka jablečná přezimuje v půdě a zjara se kuklí.

Dospělci vyletují od dubna a kladou vajíčka na rozvíjející se květy. Larvy vyžírají malé plody, které jsou plné hnědého trusu. Jedna housenice dokáže zničit až 4 plody. Napadené plody opadávají i s housenicemi, které přezimují v půdě.

Dospělci jsou černé 4 – 5 mm dlouhé vosičky.

Larva je bělavá až žlutavá.

K odchytu či signalizaci je vhodné použití lepových desek, na které se nachytají dospělí jedinci. Využití těchto desek je nejčastěji tam, kde nelze použít chemické způsoby ochrany.

Z chemických přípravků můžeme použít Calypso 480 SC.

Pilatkavestkov1

Pilatka švestková na lepové desce

PilatkaTeovNaHruniLarva Larva pilatky třešňové

Pilatka třešňová

Tato pilatka typicky skeletuje líc listů. To znamená, že listy jsou okousané na horní straně tak, že zůstává jen spodní pokožka a žilkování. Napadené listy hnědnou a zasychají.

Má dvě generace. 1. generace se objevuje v květnu a červnu, druhá v srpnu. Ta bývá škodlivější, protože bývá početnější. Stejně jako ostatní pilatky přezimuje v půdě, kde vytváří zámotky. Pilatka napadá třešně a višně, ale i hrušně.

Dospělci jsou 5 mm dlouzí, leskle černí s lehce zakouřenými křídly.

Larvy mají kyjovitý tvar a jsou pokryty slizem. Podobají se malým slimáčkům. Po posledním svlékán sliz netvoří. Jsou žlutozelené nebo šedé, s podélnými černými proužky. Dorůstají 8 - 10 mm dlouhé.

Ochrana je pouze nepřímá. Doporučuje se na podzim zrýt půdu pod stromy a pohnojit ji dusíkatým vápnem.

kvetopa-larva larva květopase jabloňového

 Dospělý jedinec je šedohnědě zbarvený nosatec, který nadapá především jabloně, ale můžeme ho najít i na hrušních a kdouloních.

Přezimují brouci škůdce.

V době pokročilého rašení jabloní žírem poškozují nalévající se pupeny a kladou vajíčka do poupat, vylíhnuté larvy škodí vyžíráním vnitřku poupat -) květní plátky se nerozvíjejí, hnědnou a usychají. Larvy se zakuklují v uschlých poupatech, dospělci vylézají od poloviny května do poloviny června, dále živí listy a ožerem poškozují i plody. Od července do podzimu se uchylují do zimních úkrytů.

Má pouze jednu generaci ročně.

Ochrana spočívá v likvidaci brouků před jejich kladením. Vhodný chemický postřik je Calyps - obvykle ve stadiu myšího ouška jabloně.

kvetopas květopas

kvetopas-larva1 květopas - larva

bejlomorka jablonova1

 

Bejlomorku jabloňovou poznáme podle spirálovitě se stáčejících okrajů listů směrem vzhůru. Po rozvinutí uvidíme malé, bělavé larvy.

První příznaky můžeme zaměnit jako poškození od mšic.

Škůdce má během roku několik generací.

Dorostlé larvy se před kuklením zbarvují do oranžova až červena. Vypadávají z listů na zem, kde se kuklí v půdě.

Dospělý jedinec je malý asi 2 mm, podobný komáru. Snáší vajíčka na listy, ze kterých se poté líhne další generace.

Tento škůdce způsobuje zpomalení růstu vrcholových listových růžic nebo odumírání vrcholových částí rostlin.

 Chemické ošetření se provádí podle signalizace v době největšího nalétu škůdců.

Přípravky, které můžeme použít Calypso, Mospilan

bejlomorka jablonova

vlantka krvava1

Vlnatka krvavá je mšice, která škodí sáním na listech a letorostech a patří do čeledi mšicovitých.

V létě na větvích pozorujeme bílé chomáčky podobné vatě. Pod touto vatou najdeme kolonie mšic. Pokud vatičku promneme, objeví se červené zbarvení.

Nejčastěji se vyskytuje na jabloních.

Tato mšice je typická svým rychlým vývojem především v létě a může mít až několik generací. V červnu se vyvíjí okřídlení jedinci a přelétají na další stromy.

Při silnějším napadení dochází k nádorkům a deformacím a následnému odumírání. Nádorky často praskají a mohou být později infikované houbami. Škůdce může poškozovat i kořeny.

Při chemické ochraně doporučujeme používat pouze selektivní insekticidy, které šetří přirozené predátory jako je slunéčko, škvor nebo dravé ploštiče.

Mezi přípravky, které můžeme použít patří Mospilan a  Pirimor.

vlnatka krvava

 

Msice1

Jsou nejčastěji se vyskytujícím rostlinným škůdcem.

Napadají téměř všechny druhy rostlin.

Rychle se množí a přenášejí různé choroby.

Obvykle tvoří velké shluky jedinců na listech a lodyhách rostliny.

Vyskytují okřídlené i neokřídlené formy, což závisí na druhu nebo stadiu vývoje.

Živí se rostlinnými šťávami.

Silné napadení poškozuje růst a vyvolává vznik deformací.

V mírném pásmu celého světa se vyskytuje asi 2 000 druhů mšic.

Jako chemickou ochranu lze použít přípravky  Mospilan 20 SP, Pirimor 50 WG, Decis,                                                                                                                                                                                                                          Calypso 480SC, Fast K

Msice krvava stromovnice buková

 

Msice makova mšice maková

 

Msice dusledek sanidůsledek sání mšic

rady pro zahrádkáře