Philadelphus Mont Blanc4

Pustoryl  je keř známý našim babičkám jako nepravý jasmín.

Jsou to keře nízké, střední i vysoké. Mají nádherné čtyřčetné, bílé a voňavé květy sestavené v hroznovitých květenství. V kultuře je několik kultivarů a kříženců. Svou krásou se pyšní v červnu - červenci.

Listy jsou vstřícné, vejčité s výraznou špičkou, po okrajích mírně zubaté.

Nemají velké nároky na půdu a stanviště. Stačí slunce nebo polostín.

Jeho použítí je široké. Od zahrad a parků po skupinové výsadby či volně rostoucí živé ploty.

Mezi nejznámější druhy patří Philadelphus coronarius - pustoryl věncový a Philadelphus x virginalis - pustoryl panenský.

Philadelphus ´Schneestrum´ - plnokvětý, nádherně voní, dorůstá 3 m

Philadelphus ´Snowbelle´ - plnokvětý, dorůstá 1,5 m

Philadeplhus ´Virginal´ - silně vonící, dorůstá okolo 2,5 m

Philadelphus Snowbelle1g

 

 

 Wistaria floribunda Domino1c´Domino´

Tato zajímavá rostlina spadá do čeledi Fabaceae - bobovité.

Je to mohutná, ovíjivá, bohatě větvená liána s nádhernými fialovými květy dorůstající výšky až 10 m.

Její květenství může podle kutlivaru dosahovat až 90 cm. Květy vyrůstají současně s novými listy a vykvétají v hroznech postupně.

Kvete od května do června.

Plodem je chulatý lusk se zploštělými semeny.

Vyžaduje teplé, chránění stanoviště na slunci či polostínu. Půdy by měly být dobře propustné. Na příliš živných půdách bujně poroste na úkor kvetení.

Řez provádíme po odkvětu, kdy zakracujeme nejmohutnější výhony. Stejně jako u vistárie čínské.

Kultivar Macrobotrys se pyšní extrémně dlouhými květy.

Kutlivar Pink Ice má růžové květy, dlouhé asi 40 cm.

Kultivar Domino nese voňavé květy fialové a světle fialové barvy.

Kultivar Lingissima Alba má velmi vonné, čistě bílé květy

 

Wisteria macrobotrys1´Macrobotrys´

 

Wisteria sinensis - vistárie čínská, která kvete ještě před olistěním většinou v dubnu.  Fialové květy jsou v hroznech o délce cca 30 cm. Plody dozrávají v plochých luscích a jsou šedavě plstnaté a jedovaté

Tato popínavka je pravotočivá ( po směru hodinových ručiček ).

Má stejné nároky jako vistárie květnatá.

Při namrznutí dobře regeneruje. 

 Pro dostatečnou násadu květů nám nepostačí pouze vhodné umístění. Vyžaduje pravidelný řez a to  v létě a v zimě. Na konci léta zakrátíme letní výhony, ponecháme pouze výhony pro rozšíření kosterního větvení. V zimě zakrátíme  již v létě seříznutý obrost na 3 očka a seřízneme nově vytvořené výhony na   15 cm. Pro lepší kvetení nám pomůže horizontální vedení.

Wisteria1

 

 

DSC 3898

Tato atraktivní skupina patří do čeledi Ericaceae neboli vřesovcovité. Zahrnuje druhy opadavé, poloopadavé i stálezelené, dobnokvěté i velkokvěté.
Jejich květy zaujmou svým zbarvením, svou velikostí a stavbou. Mají nálevkovité až  zvonkovité květy, které jsou nejčastěji uspořádany v okoličnatých hroznech a nejčastěji kvetou v květnu až červnu.

Stálezelené druhy mají celokorajné kožovité listy. Opadavé druhy ( azalky ) jsou většinou méně náročné než stálezelené pěnišníky.

Nejlépe se této skupině daří ve středních i vyšších polohách, kde je vyšší vzdušná vlhkost, úměrná půdní vlhkost a půda dostatečně prospustná a mírně kyselá ( pH 4,2 - 5,5 ). Propustnost je důležitým faktorem, aby rostliny nebyly napadány houbami. Nejlépe když použijeme substrát určený pro výsadbu rhododendronů a azalek. Při výsadbě můžeme použít lesní hrabanku.
Rostliny vysazujeme do polostínu či stínu, na chráněná stanoviště proti úpalu či výsuškovým větrům. Nejlépe tedy na severní strany domů či svahů nebo pod hlubokokořenící stromy jako jsou borovice, jedle, modříny nebo kaštanovník, lípy, hlohy a podobně.

Azalea japonica Olga Niblett1a

DSC 3895

Pro hnojení rhododendronů a azelek je vhodné použít hnojivo pro ně určené. Pro krásné a dostatečné kvetení hnojíme před začátkem květu a dává se důraz na obsah fosforu. 

Tato skupina koření mělkce, a proto je nesmíme okopávat. Plevel musíme vytrhat nebo mělce seškrábnout.

Špatné stanovištní nebo půdní podmínky mohou mít vliv na napadení škůdci či chorobami.

Nejčastější a závažnou chorobu je Phytophthorová kořenová hniloba, při které rostlina odumírá.
Rez je houbová choroba, která způsobuje hnědé a červené rozšiřující se skvrny na listech,na kterých se zespodu vytvářejí spory.
Lalokonosci - poznají se podle dlouhého nosu. Přes den nejsou moc vidět, často jsou skovaní v zemi.Okusují okraje listů. Nejlépe je použít dravá háďátka, která larvy škůdce zabijí.
Dále to může být plíseň šedá, padlí, mšice a další. Více informací neleznete později v sekci Ochrana rostlin

P5252874

Picea abies Cupresina

Patří do čeledi borovicovité (Pinaceae). Tento druh pochází z hor střední Evropy a kultivar ( odrůda ) byla vyšlechtěna v Německu.

Kultivar  ´Cupressina´ je široce sloupovitý kultivar ceněný nejen pro svou schopnost nést váhu těžkého sněhu ale i pro jemnou texturu celkového vzhledu. Boční větve jsou  kolmo vystoupavé a hustě uspořádané. Jehlice jsou v zimě modravě zelené. V 15 - 20ti letech rostlina dorůstá 4 -5 m výšky a 1,5m šířky.

Tomuto smrku nevadí chladnější polohy, špatně snáší přísušky a úpal. Roste v běžných půdách, ale miluje zvýšenou vzdušnou vlhkost. Při výsadbě se raději vyhneme zasoleným půdám.

 

Dicentra2b

Dicentra spectabilis neboli srdcovka nádherná. Patří do čeledi zemědýmovitých ( Fumariaceae) a pochází z východní Asie. Má elegantně obloukovité stonky nesoucí volně visící srdcovité, zploštělé květy, které kvetou v dubnu až květnu. Kultivar ´Rosea´ má květy růžové, kultivar ´Alba´má květy bílé.

Tato trvalka má jemné zpeřené listy. Její výška se pohybuje v rozmezí 60 - 80 cm, na vhodných místech mohou dosáhnout i 1 m. Daří se jí na slunci i polostínu. Dává přednost přiměřeně vlhké půdě bohaté na humus. Malou nevýhodou u této krásné rostliny je, že na konci vegetace zatahuje, to znamená, že v záhoně zanechá prázdné místo. Proto je vhodné v jejím okolí rozmístnit rostliny, které tuto mezeru schovají.

Dicentra spectabilis Alba1b

Pozor! Tato rostlina obsahuje toxické látky, které při jejím požití mohou způsobit zvracení.

rady pro zahrádkáře