Rady pro zahrádkáře

Co je to stres a jaký typ stresu se u  rostlin může projevit jsme již psali.

Dnes už víme, že nejdůležitější je prevence, která je bohužel velmi často opomíjená.

Už při výsadbě rostlin můžeme použít připravky na přírodní bázi, které pomohou rostlinám snížit stres například při přesazování rostliny, suchem, mrazem a podobně. Jedná se například o Stimulátor zakořeňování, který podporuje tvorbu kořenů a kořenového vlášení. Tento stimulátor můžeme využít u zeleniny, ovocných rostlin, okrasných rostlin i trávníku. Další možnou variantou je pravidelná aplikace Humátu neutrálního – pro všechny rostliny vyjma kyselomilných nebo Humát kyselý pro kyselomilné rostliny. Zvyšuje obranyschopnost rostliny, podporuje zakořeňování a výrazně urychluje regeneraci rostlin například po napadení nebo poškození škůdci či chorobami. Velmi zajímavou novinkou z roku 2023 je rostlinný přípravek Aminocat 30. Jedná se o biostimulant růstu. Jakási energetická injekce pro rostliny, která zvyšuje úrodu a kvetení. Má velmi silný regenerační účinek například po poškození mrazem, teplem, dokonce i po postřiku herbicidem pokud tak učiníme do 48 hodin. Při preventivní aplikaci má velmi silný antistresový účinek. To znamená, že rostlinu připravuje na stresové podmínky z horka, sucha, jarních mrazíků nebo mechanického poškození. Jelikož jsou poslední roky velmi chudé na vláhu, je možné použít přípravek Proti suchu.  K jeho účinkům patří ochrana proti vysychání, prevence proti stresu ze sucha a ke zvýšení odolnosti proti suchu. Obsahuje bakterie, které při svém růstu fixují dusík, tím podporují přirozený růst. Při své činnosti produkují enzymy, které lépe zpřístupní fosfor, draslík a mikroprvky kořenům. Důležité je, že pomocí tohoto přípravku se voda udržuje v oblasti kořenového systému rostlin a zároveň snižuje ztráty vody odpařením nebo odplavením mimo kořenový systém. Účinek se projevuje po 2 týdnech po aplikaci.

22. 2. 2024 20:08

Napsal Iveta Hrušková

Kategorie: Poznatky z odborného semináře

Mnoho lidí se ptá, co to je čarověník? Odpověď je jednoduchá. Jedná se o přírodní úkaz, který se objevuje na stromech či keřích, ale i bylinách. Je to shluk ,,znetvořených´´ větví tzv. hnízda. Mohou být různých velikostí i tvarů.

Z anglického překladu  ,witches broom´ -mají před svým názvem zkratku WB a z německého ,Hexenbesen´ zkratku HB.

Výsadba a péče

Pěstování čarověníků není nijak náročné. Nároky na půdu a prostředí vycházejí z nároků původních druhů.

Výsadba - ve většině případů  sázíme rostliny již s kořenovým balem. Pokud jsou rostliny dobývány z volné půdy, mají zpravidla hustší korunu. Kvalita kořenového systému ovšem může být nedostatečná. Závisí na mnoha faktorech jako je půda, vláha a další péče. U tohoto typu kořenového balu jsme limitováni dobou dobývání. U nás k tomu dochází v předjaří a na podzim.

Rostliny pěstované v nádobách nebývají tak navětvené či husté, ale  je zde možnost výsadby během celého vegetačního období. Rostlina by měla být v nádobě dobře zakořenělá. To zjistíme tak, že pokud rostlinu opatrně vyndáme z nádoby ( substrát by měl být mírně

vyschlý ), kořenový bal se nerozpadne.

Při výsadbě stejně jako u všech vysazovaných rostlin děláme jámu větší . To znamená, abychom rostlinu podsypali, ale i obsypali dostatečným množstvím substrátu. Dřeviny tzv. neutápíme – vysazujeme je stejně vysoko jako byly v nádobě. Dřeviny z volné půdy vysazujeme přibližně o 2 cm hlouběji.

Většině dřevin vyhovuje neutrální až mírně kyselé pH.  Obecně u čarověníků by substrát měl být dobře propustný, ale nevysychavý.

Zálivka je velmi důležitá. Po výsadbě je zálivka mírně vyšší než u zakořenělých dřevin. Zalévat by se mělo brzo ráno a nebo večer, pokud jde o letní měsíce.

Hnojení provádíme podle potřeby a kvality půdy.

Většina čarověníků jsou zakrsle rostoucí. Nepotřebují tedy žádný řez.

Ukázky čarověníků u borovic

Všechny druhy borovic jsou světlomilné. Většina druhů je na půdu a vláhu nenáročná. Vyjímku tvoří borovice limba, drobnokvětá, zakrslá a vejmutovka. Tyto borovice vyžadují kvalitnější a vlhčí půdy i vyšší vzdušnou vlhkost.

Pinus aristata ´Sherwood Compact´ - borovice osinatá

Kultivar této borovice je pomalu rostoucí do pyramidálního tvaru.

Jehlice jsou zelenomodré s menším množstvím  bílých pryskyřičných zrnek a vyrůstají po 5ti ve svazku.

Tento druh je u nás zcela mrazuodolný. Není náročný na půdu. Snáší i suché a kamenité půdy.

Pinus densiflora ´Low Glow´ - borovice hustokvětá

Překrásný kultivar, který má pravidelný, hustý, kompaktní a kulovitý tvar.

Jehlice jsou světle zelené, rostoucí po dvou ve svazku.

Borovice hustokvětá u nás namrzá pouze ve výjimečných případech. Půdy mohou být sušší i mírně vlhké.

Pinus densiflora ´Oculus-draconis´ - borovice hustokvětá

Tato dikobrazí borovice je nepravidelně rostoucí strom či keř.

Jsou to právě jehlice, díky kterým je tato kráska pěstována. Jsou zelené se žlutými proužky a dlouhé 8 – 12 cm.

Nároky jsou stejné jako u výše zmíněného kultivaru.

Roční přírůstky jsou až 30 cm dlouhé. Pro hustý a kompaktnější růst je vhodné zaštipování.

Detail jehlic

Pinus leucodermis ´Schmidtii´ - borovice bělokorá

Jeden z nejznámějších zakrslých kultivarů. Tento čarověník objevil český tajemník v Bosně v roce 1926.

Kultivar  velmi pravidelného, kulovitého tvaru, který dorůstá přibližně 0,5 m.

Jehlice jsou sytě zelené, asi 5 – 7 cm dlouhé a rostoucí po dvou ve svazku.

Je vcelku mrazuvzdorná. Půdy má raději lehké. Stanoviště teplé a slunné.    

Pinus mugo ´Suzi´ - borovice kleč

Opravdu miniaturní čarověník kulovitého tvaru.

Jehlice jsou sytě zelené a krátké. Roční přírůstek se pohybuje okolo 1,5 cm.

Kleč je mrazuodolná a nenáročná na půdu.

Pinus mugo ´Wintergold´ - borovice kleč

Jak už název napovídá, jedná se o kultivar, který má v zimě žluté zbarvení.

Jehlice jsou během vegetace světle zelené a na zimu se zbarvují do žluté. Délka jehlic je okolo 5 cm.

Růst je vcelku pravidelný a kompaktní. Dorůstá něco málo přes 1 metr.

Záhon plný čarověníků

Pinus nigra ´Komet´ - borovice černá

I mezi čarověníky můžeme najít sloupovitě rostoucí rostliny.

Tento kultivar má sloupovitý, kompaktní a štíhlý růst. Svou výškou dosahuje ke 2 metrům.

Jehlice jsou krásně zelené a dlouhé 3 – 4 cm. 

Borovice černá je velmi odolná proti znečištěnému ovzduší. Je mrazuodolná.

Půdy má nejraději suché, nevysychavé a kamenité.

Pinus parviflora ´Myo – Yo ´- borovice drobnokvětá

Úchvatný kultivar, který má v mládí kulovitý růst, později však více kuželovitý.

Jehlice jsou krátké, modrozelené, vyrůstající po 5 ve svazku.

Tento druh borovice má raději vyšší vzdušnou vlhkost. Půda by měla být mírně vlhká a dobře propustná.

Pinus strobus ´Tiny Curls´ - borovice vejmutovka

Poměrně nový kultivar objevený v Oregonu.

Růst je symetricky kuželovitý.

Jehlice jsou stříbřitě zeleno modré, různorodě pokroucené. Rostou po 5 ve svazku.

Je plně mrazuodolná. Půdy má ráda živné a hlubší bez vápenatého podloží.

Pro kompaktní růst můžeme zaštipovat.

Detail pokroucených jehlic

Pinus sylvestris ´Albyns´ - borovice lesní

Poléhavý kultivar borovice černé. Výška většinou nepřekročí 30 cm.

Jehlice jsou namodralé rostoucí po 2 ve svazku.

Výborně mrazuvzdorná. Půdy mohou být chudé a písčité.

Jedná se o výrazně světlomilnou dřevinu.

Pinus sylvestris ´Watererii´ - borovice lesní

Opravdu starý kultivar objevený v roce 1865.

Růst je pomalý, ale v dospělosti vyroste až do 4 metrů výšky a podobné šířky. Zpočátku je habitus kuželovitý, později až kulovitě rozložený.

Jehlice jsou modrošedé či modrozelené.

Výborně mrazuvzdorná. Půdy mohou být chudé a písčité.

Jedná se o výrazně světlomilnou dřevinu.

Pinus thungergii ´Banshosho´  - borovice Thunbergova

Japonský kultivar široce keřovitého tvaru.

Jehlice jsou světle zelené a dlouhé až 8 cm. Rostou po 2 ve svazku.

Vyžaduje spíše chráněnou polohu. Půdy lehčí a dobře propustné.

Pinus uncinata ´Grüne Welle´ - borovice blatka

Poměrně známý zakrsle rostoucí kultivar ploše kulovité borovice.

Jehlice jsou tmavě zelené a vyrůstají po 2 ve svazku.

Vhodná je dobře propustná půda na slunném stanovišti.

21. 2. 2018 14:52

Napsal Iveta Hrušková

Kategorie: Konifery

Orlíček patřil a patří mezi oblíbené trvalky.

Květy těchto trvalek nejsou nijak velké, ale díky atraktivní stavbě květu zaujmou každého.

Květy mají nálevkovitou korunu s dlouhými ostruhami. Mají nezaměnitelnou stavbu.

Vykvétají od května.

Rostlina je vysoká dle druhu či kultivaru od 20 do 75 cm.

Přízemní listy jsou řapíkaté, dvakrát 3četné, lodyžní listy přisedlé, členěné až celistvé.

Plodem je měchýřek. Orlíček se velice rád a snadno semení.

Po odkvětu můžete odkvetlé květy a zesláblé listy odstříhat. Vysoké druhy můžeme použít k řezu.

Orlíčků máme hned několik druhů. Mezi nejznámější patří  náš domácí druh je

Aquilegia vulgaris – orlíček obecný.  Květy jsou modré nebo fialové. Ve výsadbách se objevují i plnokvěté a barevné kultivary.

Aquilegia aplina – orlíček alpský má nápadně velké květy 6 – 8 cm v průměru.

Aquilegia atrata – orlíček černofialový  je v květu vysoký až 80 cm.

Aquilegia caerulea – orlíček velkokvětý má mnoho hybridních kultivarů

Aquilegia chrysantha – orlíček. Jako překlad je používán výraz Zlatá kolumbie.

Aquilegia flabellata – orlíček vějířovitý je druh pocházející z Japonska a východní Asie. Nese velké květy, které mají odlišnou barvu střední částí a okvětních plátků.

Aquilegia x hybrid jsou hybridní ( kříženci ) orlíčky. Často je zde zahrnován Aqueilegia caerulea.

Nejvhodnější stanoviště bývá v lehkém polostínu nebo tam, kde je rozptýlené světlo. Snese i slunce.

Pokud je půda živná, humózní  a dobře odvodněná odvděčí se vám orlíček bohatým kvetením, které můžete podpořit lehkým přihnojením.

Zálivka by měla být lehká až střední.

21. 4. 2017 11:54

Napsal Iveta Hrušková

Kategorie: Trvalky, trávy, letničky a jiné

Cypřišek Lawsonův Alumigold je nádherný zlatavý stálezelený jehličnan.

Jehlice jsou sytě zelené, mladé výhony jasně zlatavé.

Šišky dozrávají v srpnu a jsou přibližně 1 cm velké.

Koruna je úzce kuželovitá, hustě větvená a  s plochými větvemi.

Růst je středně bujný a výška dosahuje 4 – 5 m kolem 20. roku stáří rostliny.

Stanoviště by mělo být slunné či polostinné.

Půda lehčí, mírně vlhká a mírně kyselá. U jílovitých půd je vhodné udělat drenáž. Cypřiše nesnáší přemokření.

Zálivka je vhodná střední. Cypřiš nesmí přeschnout, ale nesmíte jej ani přelít.

Alumigold je kultivar používaný do živých plotů, do výsadeb jako solitéra i do skupinových výsadeb.

Řez pro živý plot se prování na jaře a v létě. Je vhodné, po řezu rostlinu přihnojit.

Ideálně by se měl udržovat kónický tvar. To znamená, že dolní partie by měla být alespoň o 10 - 20% širší než partie vrchní. U rostlin zastřihujeme nejen vršek rostliny, ale i boky ( šířku ). A to z toho důvodu, aby rostliny obrůstali rovnoměrně. Pro tvarovaný živý plot je vhodné rostliny stříhat od mladí.

18. 4. 2017 14:07

Napsal Iveta Hrušková

Kategorie: Konifery

Padlí jahodníkové

Jedná se houbové onemocnění, které se vyskytuje ojediněle.

Padlí poznáme na první pohled podle bělavého povlaku na listech ( především na spodní straně ), květech i plodech.

Napadené listy i květy jsou zdeformované. Listy se stáčejí nahoru a tvoří tzv. lžičkovitý tvar. U napadených plodů také dochází k deformacím a nevyzrávají.  Silně napadené plody zasychají a opadávají.

Padlí se nejčastěji šíří při vyšších teplotách a při vyšší vlhkosti vzduchu.

Houba se dokáže rychle šířit a způsobit citelnou škodu.

Pro ochranu rostlin je vhodné na jaře odstranit všechny staré listy.

Z chemické ochrany je možno použít Kumulus WG, Ortivu, Talent, Zato 50 WG, Topas 100 EC

Bílá skvrnitost listů jahodníku

Projevuje se bílými skvrnami, které jsou fialově lemovány. Mohou být napadeny i řapíky listů nebo květní stopky. Skvrny se zvětšují a stoupá jejich počet. Silně napadené listy se deformují a odumírají.

Chorobu podporuje deštivé, vlhké a současně teplé počasí.

Jako prevence je vhodné udržovat optimální hustotu porostu a vyrovnaná výživa. Pokud choroba jahodník napadla, měli bychom provést podzimní likvidaci napadených listů.

Z chemických přípravků se používá Dithane DG Neo-Tec, Champion 50 WG, Ortiva, Zato 50 WG.

Aplikace  se provádí v období po sklizni.

Krčková hniloba jahodníku

 Jedná se o půdní houbu, která napadá především krček rostliny.

Rostliny náhle vadnou a zasychají, poté hynou.

Vytažená rostlina má mrtvé kořeny, které jsou na povrchu celé černé a uvnitř při podélném řezu zbarvené dočervena.

Jako prevence je výběr vhodného stanoviště a volba odolnější odrůdy. Pěstování jahod na jednom stanovišti po dobu maximálně 3 roky a eventuální odstraňování napadených rostlin.

Před výsadbou je vhodné namáčení rostlin při výsadbě v přípravku Aliete 80 WG. 

Plíseň šedá

Jedná se o velmi nepříjemné houbové onemocnění jahodníku.

Napadá plody ve všech fázích vývoje i zbytek rostliny jako jsou květy, řapíky i stopky květů. Nezralé napadené plody hnědnou a zralé napadené plody tmavnou, měknou a uhnívají. Jsou obaleny bílošedým povlakem, pomocí kterého se choroba šíří na další rostliny. Zasažené květy hnědnou a zasychají.

Pro chemickou ochranu  je možno použít Mythos 30 SC, Polyversum, Rovral Aquaflo, Signum, Teldor 500 SC. První ošetření se provádí v době kdy kvete 2 – 5 % rostlin. Dále dle použitého přípravku. 

poškození květopasem

Květopas jahodníkový

Květopas je významný škůdce jahod.

Dospělý jedninec je 2 – 4 mm dlouzí, černí nosatci.

Larvy jsou bílé s hnědou hlavičkou, beznohé, rohlíčkovitého tvaru.

Přezimující brouci začínají žír na jahodníku obvykle od druhé poloviny dubna až počátkem května. Poté po spáření kladou samičky po jednom vajíčku do květních poupat a nakusují květní stopy. V důsledku nakousání stopky vadnou a po několika dnech opadávají. Larvy se líhnou přibližně po 6 dnech a svůj vývoj dokončují za 2 – 3 týdny. Poté se kuklí. Brouci se líhnou během  dvou týdnů, což vychází na začátek července.

Tento květopas napadá i maliník a ostružník.

Z chemické ochrany lze použít Calypso 480 SC, Decis Mega a Decis Protec, Reldan 22 a Karate se Zeon technologií 5 CS. Ošetření se provádí těsně před květem jahodníku.

larva květopase

15. 4. 2017 10:40

Napsal Iveta Hrušková

Kategorie: Ochrana rostlin