Karmen
Angrešt je velmi dobré ovoce, ale jeho nevýhodou je obtížnější ošetřvání, zejména kvůli trnům.
Dělíme jej především podle doby zrání na rané
středně rané
pozdní
a podle barvy - běloplodé, červenopoldé a žlutoplodé
Angrešt je samosprašný, proto nepotřebuje další stromek na opylení.
Nejlepší oblast pro pěstování je do 400 m n.m., ovšem pěstuje se i ve vyšších a chladnějších oblastech.
Půdy vyhovují hlinité nebo písčitohlinité a přiměřeně vlhké.
Pro pěstování na kmínku se používá meruzalka jako podnož.
-
10. 10. 2014 17:25
-
Napsal Iveta Hrušková
-
Kategorie: Nároky ovocných dřevin
Třešně a višně patří mezi první čerstvé ovoce v roce. Jejich využití je široké od výroby kompotů, marmelád přes šťávy a kandované ovoce.
Třešně z pologického hlediska dělíme na srdcovky - mají měkku dužninu, velmi tmavou
barvu a jsou raně rašící
polochrupky - mají polotuhou dužninu
chrupky - dužnina je tuhá, barva je světle
červená až černá a jsou pozdně rašící
Višně z pomologického hlediska dělíme na kyselky - nakyslá chuť, šťáva červeně barvící
amarelky - chuť je navinulá až kyselá,
šťáva světle žlutá a nebarvící
sladkovišně - chuť navinule sladká,
šťáva červeně barvící
Opylovací poměry - u třešní jsou převážně cizosprašné odrůdy a musíme vybírat vhodné opylovače. Pouze pár odrůd je samosprašných. U višní máme také cizosprašné odrůdy, ovšem v současné době se pěstují spíše samosprašné nebo částečně samosprašné odrůdy. Pozdě kvetoucí třešně je možné kombinovat s raně kvetoucími třešněmi.
Nároky na stanoviště nejsou nijak náročné. Nesnesou mrazové kotliny a studené větry. Višně jsou v porovnání s třešní můžeme pěstovat v drsnějších podmínkách.
Nemají rádi zamokřené půdy, ale vyhovují ji půdy s dostatkem vápníku a dobře propustné.
Jako podnože používáme ptačku - růst je bujný a používají se na pěstování vyšších tvarů
colt - růst je středně bujný a odolnost proti mrazu vysoká
Gisela - růst je slabý, vyžaduje živnější půdu s dostatkem vláhy
mahalebka - vhodná do drsných podmínek,
v kvalitních půdách roste příliš bujně
-
10. 10. 2014 17:00
-
Napsal Iveta Hrušková
-
Kategorie: Nároky ovocných dřevin
Slivoně u nás byly v minulosti velmi rozšířené. Ovšem vlivem šárky se intenzivní pěstování švestek omezilo. Vzhledem k novým rezistentním nebo tolerantním či odolným odrůdám proti napadení šárce se pěstování švestek opět zvyšuje.
Slivoně z polologického hlediska dělíme na slívy - dužnina je měkké konzitence a bývá
nakyslá a lpící na pecce
špendlíky - většinou keře či menší stromy,
plody kulovité a sladké
mirabelky - plody kulovité, menší a sladké
renklódy - stromy jsou většího vzrůstu, plody
jsou kulovité nebo vejčité, sladké
a mírně či více aromatické
švestky - plody jsou vejčité až podlouhlé,
dužnina je sladká a dobře oddělitelná
od pecky
pološvestky - jsou podobné jako švestky
Opylovací poměry jsou různém, máme odrůdy cizosprašné ( Althanova ), částečně samosprašné ( Gabrovská ), samosprašná ( Domácí, Čačanská lepotica ).
Slivoně mají větší nároky na půdní a vzdušnou vlhkost. Vhodné jsou teplejší polohy do 350 m n.m. Při výsadbě do vyšších poloh je vhodné volit chráněná stanoviště.
Půdy vyžaduje střední až těžší, dobře zásobené vláhou a živinami.
Jako podnože volíme myrobalány - růst je bujnější, vhodný do horších půdních podmínek
( snesou větší mráz i sucho )
wako - vyžadují kvalitnější půdy dobře zásobené vláhou a živinami,
růst je slabší
-
7. 10. 2014 17:16
-
Napsal Iveta Hrušková
-
Kategorie: Nároky ovocných dřevin
nektatinka Neve
Broskovoň byla známá již ve 3. tisíciletí před naším letopočtem.
Je to velmi oblíbené ovoce, které lze uplatnit i pro konzervárenské zpracování.
Máme 2 nejčastěstější druhy - pravé broskve
nektarinky
Broskvoně jsou samosprašné, to znamená, že nám postačí pouze jeden stromek.
Bohužel patří k nejnáročnějšímu ovocnému druhu na stanovištní podmínky. Nejvhodnější nadmořská výška je 250 - 300 m n.m., ale při vhodných stanovištních a klimatických a půdních podmínkách je můžeme pěstovat i nad 300 m n.m. Vyžadují dostatek světla a chráněné stanoviště.
Půdy vyžadují lehčí až středně těžké, hlinitopísčité. Nemají rádi vyšší obsah vápníku v půdě a mají poměrně vysoké nároky na vláhu.
Jako podnože používáme broskvoňový semenáč - lehčí až středně těžké půdy,
hlinitopísčité až hlinité
myrobalán - je vhodný především do sušších a lehčích půd
U broskvoní se nejčastěji použvá dutá tzv. kotlovitá koruna - korunka má 3 -4 kosterní větve bez terminálu.
-
3. 10. 2014 17:22
-
Napsal Iveta Hrušková
-
Kategorie: Nároky ovocných dřevin
Meruňky jsou velmi atraktivním ovocem. Mají široké spektrum využítí od přímého konzumu přes kompoty až na džemy a sušení.
Většina odrůd je samosprašná.
Meruňka je poměrně náročná na stanovištní podmínky. Nejlépe se jí daří v teplých oblastech do 450 m n.m. Nejvhodnější jsou jihozápadní svahy, kde je nižší kolísání teplot. Naopak nejméně vhodné jsou mrazové kotliny a větrná stanoviště.
Půdy by měly být středně těžké, propustné, písčitohlinité až hlinitopísčité.
Jako podnože používáme myrobalány - jsou vhodné především do sušších a lehčích půd
nebo wako - vhodné spíše pro střední a težší půdy
myko - podobně jako wako
-
1. 10. 2014 17:16
-
Napsal Iveta Hrušková
-
Kategorie: Nároky ovocných dřevin
