Slivoně u nás byly v minulosti velmi rozšířené. Ovšem vlivem šárky se intenzivní pěstování švestek omezilo. Vzhledem k novým rezistentním nebo tolerantním či odolným odrůdám proti napadení šárce se pěstování švestek opět zvyšuje.

Slivoně z polologického hlediska dělíme na slívy - dužnina je měkké konzitence a bývá

                                                                              nakyslá a lpící na pecce

                                                                    špendlíky - většinou keře či menší stromy,

                                                                                       plody kulovité a sladké

                                                                    mirabelky - plody kulovité, menší a sladké

                                                                    renklódy - stromy jsou většího vzrůstu, plody

                                                                                     jsou kulovité nebo vejčité, sladké

                                                                                     a mírně či více aromatické

                                                                    švestky - plody jsou vejčité až podlouhlé,

                                                                                   dužnina je sladká a dobře oddělitelná

                                                                                   od pecky

                                                                    pološvestky - jsou podobné jako švestky 

Opylovací poměry jsou různém, máme odrůdy cizosprašné ( Althanova ), částečně samosprašné ( Gabrovská ), samosprašná ( Domácí, Čačanská lepotica ).

Slivoně mají větší nároky na půdní a vzdušnou vlhkost. Vhodné jsou teplejší polohy do 350 m n.m. Při výsadbě do vyšších poloh je vhodné volit chráněná stanoviště.

Půdy vyžaduje střední až těžší, dobře zásobené vláhou a živinami.

Jako podnože volíme myrobalány - růst je bujnější, vhodný do horších půdních podmínek

                                                         ( snesou větší mráz i sucho )

                                  wako - vyžadují kvalitnější půdy dobře zásobené vláhou a živinami,

                                             růst je slabší

Neve1knektatinka Neve

 

Broskovoň byla známá již ve 3. tisíciletí před naším letopočtem.

Je to velmi oblíbené ovoce, které lze uplatnit i pro konzervárenské zpracování.

Máme 2 nejčastěstější druhy - pravé broskve

                                                nektarinky

Broskvoně jsou samosprašné, to znamená, že nám postačí pouze jeden stromek.

Bohužel patří k nejnáročnějšímu ovocnému druhu na stanovištní podmínky. Nejvhodnější nadmořská výška je 250 - 300 m n.m., ale při vhodných stanovištních a klimatických a půdních podmínkách je můžeme pěstovat i nad 300 m n.m.  Vyžadují dostatek světla a chráněné stanoviště.

Půdy vyžadují lehčí až středně těžké, hlinitopísčité. Nemají rádi vyšší obsah vápníku v půdě a mají poměrně vysoké nároky na vláhu.

Jako podnože používáme broskvoňový semenáč - lehčí až středně těžké půdy,

                                                                                 hlinitopísčité až hlinité

                                          myrobalán - je vhodný především do sušších a lehčích půd

U broskvoní se nejčastěji použvá dutá tzv. kotlovitá koruna - korunka má 3 -4 kosterní větve bez terminálu.

Meruňky jsou velmi atraktivním ovocem. Mají široké spektrum využítí od přímého konzumu přes kompoty až na džemy a sušení.

Většina odrůd je samosprašná.

Meruňka je poměrně náročná na stanovištní podmínky. Nejlépe se jí daří v teplých oblastech do 450 m n.m. Nejvhodnější jsou jihozápadní svahy, kde je nižší kolísání teplot. Naopak nejméně vhodné jsou mrazové kotliny a větrná stanoviště.

Půdy by měly být středně těžké, propustné, písčitohlinité až hlinitopísčité.

Jako podnože používáme myrobalány - jsou vhodné především do sušších a lehčích půd

                                nebo wako - vhodné spíše pro střední a težší půdy

                                         myko - podobně jako wako

Stejně jako jabloně i hrušně dělíme podle doby zrání na : letní

                                                                                          podzimní

                                                                                          zimní

Hrušně jsou cizosprašné, to znamená, že je potřeba vysazovat spolu vzájemně se opylující odrůdy ( kvetou ve stejnou dobu ).

Podmínky jsou náročnější než u jabloní. Doporučuje se vysazovat v teplých oblastech s nadmořskou výškou 200 - 350 m n.m, ale mohou být i střední oblasti do 500 m n.m.

Půdy by měly být propustné, bez vysoké hladiny spodní vody, hlubší, středně těžké.

Jako podnože používáme hrušňové semenáče - vytvářejí mohutnou kořenovou soustavu a používají se především v suchých a písčitých půdách, ale i v horších lokalitách

                               nebo kdoule - mělce kořenící, slaběji rostoucí oproti semenáči

Pěstitelské tvary

Zákrsek - koruna je ve výšce 0,8 m

Čtvrtkmen - koruna je ve výšce 1 - 1,2 m

Polokmen - koruna je ve výšce 1,5 m a vysokokmen  1,7 m

 Ametyst1c

Jabloně patří u nás mezi nejrozšířenější ovocné druhy.

Dělíme je podle období dozrávání na : letní

                                                             podzimní

                                                             zimní

Obecně můžeme jabloně pěstovat až do 600 m.n.m. V těchto krajových oblastech musíme dobře zvážit výběr odrůdy a podnože.

Půdy by měly být bohaté na živiny, dostatečně zásobené půdní vláhou, jílovitohlinité, hlinité nebo středně těžké i těžké.

Nejpoužívanější podnože u nás jsou  : J-TE-E - slabě rostoucí; nutnost opory

                                                              M 9 - slabě rostoucí; mělce kořenící; vyžaduje

                                                                       oporu

                                                              M 26 - středně bujně rostoucí; vhodná do

                                                                         středních i lehčích půd

                                                              MM 106 -středně bujně rostoucí; vhodná

                                                                             do horších půd

                                                              A 2 - bujně rostoucí;  používá se na vyšší tvary

Pěstitelské tvary

Zákrsek - koruna je ve výšce 0,8 m; vzdálenost při výsadbě volíme podle výběru

               podnože přibližně 3,5 - 6 m

Čtvrtkmen - koruna je ve výšce 1 - 1,2 m; vzdálenost při výsadbě volíme podle výběru

                   podnože přibližně  4,5 - 6 m

Polokmen - koruna je ve výšce 1,5 m a vysokokmen  1,7 m; vzdálenost při výsadbě

                  volíme podle výběru podnože přibližně  6 a více metrů

Stěna nebo palmeta - stromy rostou v řadách, větve vyvazujeme k vodícímu drátu

rady pro zahrádkáře