Choroby trávníku

Nejčastěji vyskytují se choroby trávníku je rez travní a plíseň sněžná.

Rez travní se vyskytuje v pozdním létě a pozná se podle žlutooranžových nebo červenohnědých práškovitých kupek na listech nebo stéblech trav.

Plíseň sněžná se rozšíří nejvíce, je-li trávník dlouho pokryt sněhovou pokrývkou. Pozná se podle mrtvých, vybělených ploch o průměru až několik desítek metrů čtverečných. Infikovaná plocha je pokryta šedobílý plísňovým povlakem.

Můžeme použít tyto přípravky: HF-Mycol, Mythos 30 SC, Teldor

Zdroj: odborná lteratura: Trávník základ zahrady;  autor Jan Ondřej

Příprava půdy pro výsev

Základem před vysetím trávníku je důkladná příprava pozemku nebo místa určeného pro trávník. Plochu musíme zbavit kamení, stavební suti eventuelně kořenů po vykácených stromech a další. Poté upravíme terén v požadovaném slonu a zkypříme. V žádném případě nesmíme zapomenout očistit svrchní i spodní vrstvy půdy od oddenků, hlíz a kořenů vytrvalých rostlin neboli plevelů. Pro tuto činnost je vhodné použít totální herbicid například Dominátor, Roundup, Touchdown nebo Kaput. Vždy postupujeme podle návodu daného přípravku. Použití přípravku se musí opakovat. Podle zaplevelení pozemku i 3 krát.

Ještě je vhodné zmínit, že pro trávníky je vhodná středně těžká (hlinitopísčitá) půda s pH 5,5-6,5. Má být pórovitá s obsahem půdního vzduchu. Pokud máme půdu spíž těžkou, jílovitou, přidáme do půdy písek.

Ještě před výsevem dodáme pozemku nějaké živiny. Můžeme použít NPK nebo Cererit, který obsahuje i stopové prvky. V této fázi dáváme 3 - 6 kg na 100m2.

V téměř konečné fázi přípravy půdy před výsevem travních semen pozemek tvarujeme vláčením, smykováním, ručním hrabáním železnými hráběmi. Tyto práce dávají definitivní podobu povrchu budoucího trávníku.

Povrch má být vodorovný nebo svažitý podle terénních podmínek prostý nerovností (žádné vypoukliny nebo vpadliny). Horní vrstva půdy má být zrnité textury a dostatečně zhutnělá.

Půdu takto připravenou necháme 2 - 3 týdny. A to z toho důvodu, že se v její profilu stabilizují vláhové, strukturní a vyživovací poměry. Hnojivo se trochu rozpustí a terén se ještě může slehnout, takže jej snadno doplníme a upravíme. V této době ještě mohou vzejít semena některých plevelných rostlin a my je ještě můžeme chemicky ošetřit. Ošetřujeme je ve stadiu 3 až 5 pravých lístků.

Výsev

Doba výsevu je jednou ze základních otázek. Nejvhodnější termíny jsou 15.4. - 15.5. a 15.8 - 15.9. Tyto termíny jsou zvolené proto, že v těchto termínech je dostatek vláhy, nejsou velké teploty a půda je dostatečně prohřátá. Samozřejmě může zvolit datum výsevu i mezi těmito dvěma termíny, musíme ale počítat s tím, že muže nastat období bez přirozeých srážek a bude nutno zavlažovat.

Způsob výsevu

Menší plochy můžeme osít ručně bez secího stroje. Ruční výsev předpokládá určitou zručnost. Protože se větší dávky směsi lépe rozptylují, lze smíchat osivo se stejným množstvím suchého písku nebo se zakoupeným travním substrátem. Začátečník by si měl plochu rozdělit na menší čtverce např. 100 m2 rozčlením na čtverce zhruba 3x3 m a těch bude deset. Na viditelné rozčlenění můžeme použít provázek. Pro celou plochu máme připraveno například 2 kg travní směsi. Toto množství rozvážíme na 10 dílů po 200g a každý díl rozhodíme stejnoměrně po ohraničené ploše 3x3 m.

Po vysetí povrch přehrábneme a tím osivo zapravíme do půdy. Ovšem ne více jak 2 cm hluboko. Přehrabáváme zprava doleva a ze shora dolů. Po zapravení musíme povrch utužit válcem. A nakonec zalejeme. Půda nesmí nikdy přeschnout, ale zároveň musíme být opatrní, aby jsme při zalévání osivo nesplavili.

Péče

Do jednoho měsíce po vysetí travní směsi poznáme zda se nám výsev povedl či ne. Rychlost vzcházení ovlivňuje teplota a vláha.

Pokud je vše, jak má být, začíná se povrch půdy postupně pokrývat jemným zeleným kobercem. První sečení provádíme při výšce travního porostu 8 - 10 cm na výšku 5-6 cm.

Žací nářadí musím být ostře nabroušené. Pokud by nářadí bylo tupé, mladé rostlinky by z půdy vytrhal.

Sekáme všechny druhy trávníků, rozdíl je jen v četnosti sekání. Okrasné a rekreační trávníky sekám minimálně 6x za rok a nejvíce 1x - 2x za týden. Interval mezi se sečením je tak dlouhý, jakmile trávník vyroste o 1,5 - 2,5 cm nad žádanou úroveň.

Časté sekání má své důvody. Trávy, které jsou často s nízko koseny, rozprostírají své listy více do plochy a dobře kryjí půdní povrch a jsou barevně vyrovnané. Posekanou trávu musíme odstraňovat. A poté je nejvhodnější jí zkompostovat. Nesmíme ji umístnit v příliš silných vrstvách, jelikož takové vrstvy se hůře rozkládají a spíše plesnivějí.

Častým sekáním trávníku stále odebíráme z půdy prvky výživy. Abychom zajistili zdravý růst, svěží a zdraví trávník, musíme odčerpané živiny do půdy vracet. Platí zásada, že na jaře potřebují trávy převážně dusík a blíže k podzimu dodáváme hnojivo především s obsahem fosforu. Hnojením se též upravuje půdní reakce. Pokud se pH pohybuje okolo 5, zvolíme ke hnojení hnojiva obsahující vápenec (např. ledek vápenatý). Půdní reakce s pH číslem okolo 7 naznačuje,že máme vybrat kyselá hnojiva (síran amonný).

Pro přihnojování můžeme také použít speciální trávníková hnojiva např. Kristalon Trávník, TravinTrávníkové hnojivo Expert a Triumf trávník. Hnojivo aplikujeme stejnoměrným rozhozem nebo rozmetadlem.

Zavlažovaní je pro trávník velice důležité. Trávy obsahují asi 80% vody a vodu ke svému životu potřebují. Abychom měli trávník zelený a funkční po celé vegetační období, musíme zajistit pravidelnou zálivku. V současnosti se nabízí široký sortiment zavlažovačů. Buď máme dostatek času a trávníkovou plochu zaléváme ručně nebo si můžeme pořídit kývavé postřikovače, ty rozstřikují vodu v kruzích nebo rovnoběžnících. Dostřik závisí na velikosti trysek a tlaku vody. Dražší volbou jsou závlahové systém, které jsou zabudované v půdním profilu trávníku. Za letních parních dní je vhodné zálivku provádět buď brzo ráno a nebo večer. Nikdy nezavlažujeme za plného slunce, abychom nezpůsobili úpal a také prudký rozvoj travních rzí a plísní.

Další a neméně důležitou prací je vertikutace. Tím se trávník provzdušní, odstraní se mech a vznikající plst,lehce nakypřuje povrch půdy, která pak lépe přijímá vláhu, živiny a vzduch. Vertikutaci můžeme provádět, je-li trávník nejméně 2 roky starý!!!! Děláme tak na jaře a na podzim.

Nikomu se úplně nepodaří vysít trávník pouze z trav, vždy se v něm nějaké dvouděložné rostlinky vyskytnou. Už na začátku jsme upozorňovali na správný postup při zakládání trávníku a upozorňovali na správné odplevelení pozemku a půdy.

Plevele z trávníku lze odstranit dvojím způsobem a to mechanicky nebo chemicky.

Mechanické odstranění spočívá především ve správných metodách pěstování. Na likvidaci plevelů je určeno speciální nářadí - dlouhé železné dloubáky. Práce s nimi je náročná a bohužel i málo efektivní.

Chemické odplevelování patří k rychlejším a účinnějším metodám. K likvidaci dvouděložných rostlin se používají selektivní herbicidy například přípravek Bofix, které používáme dle návodu. Používáme je tehdy, pokud předpokládáme, že nebude po aplikaci několik hodin pršet.

Mech v trávnících je signálem, že něco není v pořádku s půdou nebo že chybujeme v udržovací péči. Nejčastější odpovědí jak zlikvidovat mech v trávníku je vápnit. To však platí pouze tehdy, je-li půdní reakce prokazatelně nižší než pH 5,5. Nebo můžeme použít přípravek Harmonie Mechstop.

 

Zdroj: odborná lteratura: Trávník základ zahrady;  autor Jan Ondřej

Tento článek pojednává o tom, jak zakládat trávníky a jak o ně správně pečovat.

Každý trávník, jako celistvá plocha, má různé nároky a funkce. Mezi trávníky jsou rozdíly, které nejsou snadno viditelné. Jak rozpoznat od sebe trávník sloužící k reprezentaci od trávníku sloužícímu ke slunění? Laik vidí oba trávníky stejně, pouze profesionál je rozpozná.

Trávník je složen z velkého množství druhů trav a ty jsou procentuálně zastoupeny podle toho, o jaký trávník se jedná. Vyžaduje nejen občasné sekání a hnojení, ale i pečlivou přípravu a další pravidelné úkony, kterými se udržuje ve skvělé kondici.

Trávník je umělé společenstvo rostlin pokrývající půdu. Převažují v něm druhy trav s nízkou produkcí zelené hmoty, které bohatě odnožují a rychle prokořeňují vegetační vrstvou půdy a vytváří tak hustý a pevný travní drn.

Můžeme ho přirovnat ke koberci v domě, který sjednocuje prostorové prvky a také se po něm chodí. Čím je trávní uspořádanější s jemnější strukturou, tím intenzivnější je jeho spojovací schopnost a tím výraznější jsou ostatní prvky v prostoru zahrady.

Druhy trávníku

Trávníky se od sebe liší složením rodů a druhů trav a jejich podílem. Každá tráva má své vlastnosti a určité nároky na stanoviště.

Velmi důležité jsou požadavky na stanoviště, především na půdu:

  • na složení (jílovitá, písčitá nebo hlinitá)
  • na půdní reakci - pH (kyselá, neutrální nebo zásaditá)
  • na obsah živin v půdě
  • na vodní kapacitu

dále závisí na:

  • svažitosti pozemku
  • orientace vůči světovým stranám - tedy na intenzitě slunečního záření a zároveň zastíněné plochy
  • nadmořská výška a s ní spojená délka vegetace a vegetačního klidu

Všechny tyto faktory ovlivňují složení trávníku a travních porostů. Mezi travami jsou druhy, které snášejí suché podmínky nebo raději stín či písčité půdy. Samozřejmě kromě přírodních faktorů jsem to i my - lidé, kteří ovlivňujeme travní porosty. Hlavní záměr člověka je, aby trávník co nejvíce vyhovoval naším potřebám např. golfová hřiště nebo odolnost povrchu fotbalových hřišť.

Trávníky můžeme dělit na okrasné (reprezentační) - vytváříme je s estetickým záměrem.

Skladbou vhodných druhů sestavíme trvaní koberec, který snáší velmi časté sekání:

  • patří sem trávy, které mají listové čepele užší než 0,5cm
  • vyžadují pravidelnou a soustavnou péči

rekreační trávníky - jsou vhodné na odpočinkové aktivity, míčové hry atd.

  • jsou zde používány typy trav snášející zatěžování
  • věnujeme jim stejnou péči jako trávníkům okrasným

květnaté trávníky - jsou účelné, aby se nemusely tak často sekat a méně je hnojíme.

  • např. louky, trávníky břehové nebo silniční
  • najdou uplatnění především u chalup a chat
  • nevyžadují tolik péče
  • nesnesou zátěž - stopy ve vysokém porostu jsou dlouhopatrné, proto je lepší vysekat pěšiny

Travní směsi

Pokud se jedná běžný trávník, vhodný k rodinnému domu budeme od druhů trav požadovat:

  • nízký a vzpřímený růst
  • schopnost dobře snášet pravidelné a časté sekání
  • rychlou regeneraci po sekání
  • schopnost vytvářet hustý trávník
  • schopnost potlačovat trávníkové plevele
  • odolnost vůči zátěži ( hlavně pěším provozem )
  • svěže zelené vybarvení

Smyslem sestavování travních směsí je dosáhnout takového poměru v zastoupení jednotlivých druhů a odrůd trav, aby co nejrychleji vytvořil travní porost požadovaných vlastností.

Většina z nás se při zakládání trávníku spokojí s nákupem standardních směsí pro základní stanovištní podmínky a základní způsoby využívání trávníků. Při koupi by na obalu travní směsi mělo být napsáno o jaký typ travní směsi jedná, jaké je složení a na kolik m2 nám obsah balení stačí.

Ten kdo má vyšší nebo přesnější požadavky by se měl raději obrátit na odborníka, který mu sestaví travní směs podle konkrétního stanoviště, jeho vlastností a požadavků na trávník.

Dříve než se pustíme do založení trávníku si musíme uvědomit:

  • jaké požadavky má trávník splňovat
  • jak má trávník vypadat
  • jak budeme trávník zatěžovat
  • kolik času jsme ochotni věnovat jeho péči

 

Zdroj: odborná lteratura: Trávník základ zahrady;  autor Jan Ondřej

Výhony po výsadbě seřezáváme zjara krátce na 2 - 3 pupeny, slabé výhony na 1 pupen.

Obr.3

Z vyrostlých výhonů vyberme 4 - 6 nejsilnějších jako základ korunky.

Ve 2. roce zakrátíme ponechané výhony o 1/4 až 1/3.

Ve 3. roce a dalších letech odstraníme z koruny předjarním řezem všechny zahušťující výhony, ostatní výhony zakrátíme na 5 - 10 pupenů.

Obr.2

Hlavní větve začínáme zmlazovat po 4 - 6 letech jejich výměnou za mladší.

V 1. roce řežeme na 8 - 12 oček na celém keři - tzn. pokud máme 4 větve, řežeme tak, aby na  jedné větvi byly 3 očka.

Obr.3

Ve 2. roce ponecháme dalších 6 silnějších větví (+ ty 4 z předchozího roku).

V dalších letech se cyklicky obnovuje řezem starší dřevo tak, aby na keři zůstaly nejvýše čtyřleté větve.

rady pro zahrádkáře